Utrpení mladého Werthera - J. W. Goethe

O autorovi:

- 1749-1832

- básník, právník, přírodovědec – geologie a zájem o botaniku – typ renesančního člověka

- většinu života prožil ve Výmaru

- v Itálii se seznámil s antikou a renesancí

- přátelil se s Herderem (možný vliv na jeho dílo s hlediska filozofické stránky), F. Schillerem

- léčil se v KV a pobyt v Mariánských lázních

- meteorologické pozorování a sbírání minerálů – sbírku odkázal Národnímu muzeu

Další tvorba:

Faust = veršovaná tragédie – 2 díly

-         námět pověst o dr. Faustovi – prodal duši ďáblu v touze po poznání a štěstí – chce poznávat pravdu a svět a smysl života nachází v aktivitě pro dobro lidstva

O díle:

- období Sturm und Drang

- dílo velký ohlas a slávu – W. sebevražda jako protest proti tehdejší společnosti

- zasáhl do světa módy – modrý frak a žlutá vesta a kalhoty

- do roku 1800 přeložen do 15 jazyků

- v pozdním věku se G. Od díla distancoval

Literární   forma: próza

                  druh: epika

                  žánr: román

Kompozice:

- román v dopisech + román-deník

            - většina určena jeho příteli Vilémovi

- ich-forma x závěrečná zpráva sebevraždy od vydavatele

- vidíme přímo vnitřní svět hrdiny – obdivuje přírodu a Homéra

                                                       - vznětlivý a vášnivý

                                                       -  rozsáhlé popisy vnitřních pocitů werhera a přírody

- 2 díly:  1. díl květen –září 1771

- mladý umělec Werther odjíždí do Walkeinu. Nadšen přírodou, čte Homéra, zamiluje se do Lotty. On v její rodině oblíbený, ale ona je zasnoubena s Albertem.první kontakty i s Albertem ke konci sw. Přijde na to že má a sbírku zbraní  W. neunese svoji bolest a prchá

  2. díl říjen 1772-prosinec 1772

   - začíná působit na velvyslanectví, kde ale po nějaké době začíná mít konflikty a

odchází. Vydává se na cesty – vrací se k Lottě ale ta je už vdaná

- situaci řeší sebevraždou

- děj se odehrává v Německu na blíže neurčeném místě, jména lidí nejsou celá nebo naznačená iniciály

- názvy míst jsou změněny

Okolnosti vzniku díla:

Podnětem milostné vzplanutí k mladičké Charlottě Buffové ve Wezlaru, kde Goethe vykonával soudní praxi.

Tragický konec hrdiny inspirován sebevraždou G.kolegy

Jazykové prostředky:

- spisovný jazyk

- dlouhé popisné a úvahové pasáže (příroda, Lotta, trávení volného času, svých pocitů, které sou pořád značně pesimistické

- užívá přirovnání

Hlavní postavy

Werther – malíř, který přijel na venkov kde by měl sbírat náměty na své obrazy inspiruje ho hodně věcí ale je neschopný něco pořádně namalovat, psychicky nevyrovnaný člověk, trpí depresemi neštastně se zamiluje do Lotty která je ale skoro zasnoubena s Albertem, postava se v čase vyvíjí, na jedné straně ví že ho cit k Lottě ničí ale na druhé straně nemůže stím nic udělat

- mladý velice citlivý a vnímavý šlechtic, beznadějně zamilovaný do dívky, kterou nikdy nemůže mít. Je vzdělaný, jezdí na koni, čte, má jakýsi sociální takt. Nechová se ovšem tak jako většina šlechticů té doby, kteří neztratí slovíčka s chudinou vysmívají se všem, kdož jsou nižšího společenského stavu než oni. Naopak má jakýsi zdravý přístup k lidem a hodně o nich přemýšlí. Je velice entusiastický. Má obrovské výkyvy nálad - „přecházím z žalu do nezřízenosti, ze sladké melancholie do zhoubných vášní. A vůbec, zacházím se svým srdéčkem jako s chorým děckem. Má ve všem svou vůli.“ Emoce prožívá naprosto naplno

Lotta – milá chytrá dívka která se musí po smrti své matky starat o své sourozence, kteří ji bezmezně milují, mladá dívka s dobrým srdcem, rozumem, ale i silnou emoční stránkou. Je velice hodná a rozdala by se pro děti, jež jí byly svěřeny. Ač je to dívka venkovská, má zálibu ve čtení, a ráda tancuje, vzdělaná a stejně jako Werther přemýšlivá. Trpí tím, že je jaksi svázána konvencemi a mnohdy se nemůže chovat tak, jak by v skrytu duše chtěla. Miluje svého snoubence a pozdějšího manžela Alberta, ale k Wertherovi také něco cítí. Zpočátku ho má ráda, tohle „mít rád“ ale přerůstá v jakousi vášeň, Werther ji nějakým kouzlem přitahuje. 

Albert - hodný, ale dá se říct, v lecčems i trochu mladý přízemní člověk. Ač dokáže skvěle formulovat své myšlenky v diskusích, jeho myšlenky nedosahují hloubky těch Wertherových. Miluje Lottu, ale postupem času se čím dál víc věnuje své práci a žárlí na Werthera, který pro něj znamená možné ohrožení jeho prvního místa v Lottině srdci. Jinak je to ale charakterní, galantní muž, kterému těžko může někdo něco vytýkat.

Vilém –  adresát dopisů od W., Je zřejmé že mu poskytuje určité rady ale W se jimi neřídí a někdy s jeho názory nesouhlasí, předává mu různé vzkazy a naopak

Děj:

Wether přijíždí na vesnici, aby se zde věnoval zejména malování. Po nějaké době, kdy si užívá samoty, jede Werther na ples v kočáře s několika přítelkyněmi. S nimi jede také Lotta. Mladé, hezké děvče, které má od matčiny smrti na povel celou domácnost. Lotta se má provdat za Alberta, dobrého a poctivého úředníka, který je nyní na cestách. Na plese tančí s Wertherem, který se do Lotty zamiluje.

Od tohoto dne ji navštěvuje skoro denně a podnikají dlouhé procházky. Po čase přijíždí Albert. Werther, který už nesnese déle pobývat v přítomnosti ženy, do které je bezhlavě zamilován, avšak která zároveň patří jinému, vstupuje do služeb na velvyslanectví. Seznamuje se zde s dívkou, která mu připomíná Lottu a tráví s ní nějaký čas. Dopisuje si s Lottou, která je již provdána za Alberta. Mezi ním a úředníky dochází k neshodám, rozhodne se tedy déle nezůstat a místo opouští.

Werther se vrací na venkov, kde se opět začne stýkat s Lottou. Albert začíná trochu žárlit, avšak jeho galantnost a povaha mu nedovoluje nahlas vyslovit své myšlenky. Před Vánocemi odjíždí Albert navštívit známé, Werther se opět schází s Lottou. Vyznává jí svou lásku. Ta poznává, že Werthera nejspíše také miluje, avšak její čest jí nedovolí klamat manžela. Werther odchází domů, napíše dlouhý dopis Lottě a pošle k Albertovi sluhu s prosbou o vypůjčení dvou zbraní, které dle svého tvrzení má na cestu, kterou hodlá vykonat. I když Lotta tuší nějaké neštěstí, postrkována Albertem je sluhovi předá.

Werther se o půlnoci téhož dne zastřelí. Ráno je nalezen sluhou, který jde neštěstí oznámit otci Lotty. Před polednem Werther umírá i se svými nenaplněnými city. Je pohřben u dvou lip; v místě, které si sám určil. A všichni jsou z toho naprosto zděšeni.

2. část  Přijíždí do města, kde má pracovat na velvyslanectví. Práce se mu nelíbí protože vyslanec je puntičkář a to se neslučuje s Wertherovou povahou.Seznámil se s hrabětem a mají mezi sebou dobré vztahy. Vyslanec začíná hanit jeho přítele, hraběte, a tak se s ním Werther pohádá. V dopisech obviňuje Viléma, že ho do všeho nutil. Ve své práci nevidí žádnou radost. Seznámí se s dívkou z chudších poměrů, její teta měla vysoké postavení. Nedorozumění s vyslancem přetrvává a Werther chce odejít z místa. Dovídá se, že Albert s Charlottou jsou už svoji. Slečna, se kterou se Werther stýkal, měla zakázáno od tety pokračovat v přátelství. Hrabě ho vyloučil ze své společnosti kvůli klepům.Žádá o propuštění u dvora a odjíždí do svého rodiště. Přátelí se tam s knížetem, ale pobyt ho brzy přestává bavit a opět odjíždí pryč k Charlottě. Namlouvá si, že by byl lepším manželem Lottě.Wertherova vášeň vztah mezi Albertem a jeho ženou narušila. Albert ji miloval s klidnou věrností a jeho rodinný život se nakonec víc a víc podřizoval jeho zaměstnání. Vnitřně pociťoval nevoli k Werthrovým pozornostem k Lottě. Werther svou trudnomyslností nakazil i Lottu. Albert si to vykládal jako rostoucí vášeň k svému ctiteli a Werther jako hlubokou rozmrzelost nad změněným chováním manžela. Nakonec s Albert začal vyhýbat Wertherovi a nutil Lottu, aby omezila jeho příliš časté návštěvy. Werther nedokázal zapomenou na blamáž utrženou na vyslanectví a obíral se jen láskou k Lottě.Vilém mu v dopise navrhuje vrátit se zpátky. Nechává si ještě 14-denní lhůtu. Charlotta ho žádá, aby si vybral jinou ženu. Řekl ji, že už ji nikdy nenavštíví, ale pak před Štědrým večerem, když nebyl Albert doma přichází naposled. Poprvé se u ní hnou city. Werther odchází domů. Dopíše jí ještě dopis na rozloučenou.Nechá si poslat pro pistole k Albertovi. O půlnoci se zastřelí, umírá v poledne.

Historicko-společenský kontext:

Sturm und Drang = nejvýznamnější proud německého preromantismu

-         prosazovali tvůrčí svobodu pro umělce

-         odmítali společenské konvence

-         do popředí cit, vášeň a fantazii

-         ideálem návrat k přírodě

-         jedinými uznávanými autoritami – Shakespeare, Rousseau

Preromantimus – rce na přísný schématický klasicicmus

-         důraz na citové hodnoty a prostého nezkaženého venkovského člověka

-         měšťanstvo nová nastupující vrstva

-         důraz na: cit, odmítá: předsudky, konvence, příkazy, řád

-         obrat k přírodě, historii, fantazie

-         autor v roli mluvčího společnosti

-         motivy: jezírka, sluneční svit, hřbitov, zříceniny

Vliv díla:

- ohlas především u mladých lidí označ. „wertherovská horečka“ – zvednutí vlny sebevražd jako řešení kritické situace

- ze strany církve označován jako nemravný a požadován zákaz

Úryvek:

13.. května

Tážeš se, zda mi poslat mé knihy. Proboha tě prosím, příteli, nech mě s nimi na pokoji! Nechci už, aby mě cokoli vedlo, povzbuzovalo a rozdmychovalo, vždyť mé srdce je i bez měchu v plamenech; je mi třeba ukolébavky, a tu jsem nalezl dosyta v svém Homérovi. Jak často uhýčkávám svou kypící krev, neboť jakživ jsi neviděl nic tak vrtkavého, nic tak nestálého jako mé srdce. Příteli, nač to vykládat tobě, jenžs tak často s lítostí viděl, jak přecházím z žalu do nezřízenosti, ze sladké melancholie do zhoubných vášní. A vůbec, zacházím se svým srdéčkem jako s chorým děckem: má ve všem svou vůli. Ale ne abys to vyzvonil, jsou takoví, že by mi to měli ve zlé.